No title

17. května 2009 v 19:31 | Arwen |  .::Moje tvorba::.
Šest hodin ráno, bez stínu, bez odrazů, ležíš ke mně otočen tváří v mém ledovém objetí. Tak krásné až to je tragické, kdybys jen tušil…. Se slovy ,,Miluji tě".Tak na ty jsem čekala…
Tak dlouho, až teď tě budu moct zničit. Kdybych byla tvou láskou, spolehlivá asi tak jako měsíc než vyjde slunce. Kdybych byla tvou, smrt by na mou duši dlouho nečekala. Mé ruce drží tvou tvář, tvůj čas k odchodu nadešel…
Ničím tvůj úsměv na tisíce malých kousků svou prokletou pýchou. A prázdno je kde srdce ti bilo. Tuhle hrobku jsem si vystavěla sama, a taky v ní budu sama spočívat. Pod tou září povrchního štěstí, se všechno tetelí mou vlastní temnotou. Krví, z mnou způsobené rány, potřísněné listy nevinných růží. Tady to začalo. Krví, z mnou prohloubené rány, vyplněná forma tvého srdce. Tady to skončí. A opět vychází měsíc….
Šest hodin večer a já jsem připravená, zaveď mne za brány světla a já shořím. To nekonečné kolo svádění a vášně. Spolehlivá jako měsíc, byli jsme svoji, dokud slunce… Pod tou povrchní září je vše temné a nevrací se nic. Vítej…. Tak tady to začalo a tady to taky skončí. Vychází měsíc….
**************************
Máš oči, co mě vedou dál, tělo, co je zosobněním smrti. Rty co mají vyšší účel, než ze mě vysávat dech. Chci tvou bolest, abych ochutnala svou vlastní vinu. Ty moc dobře víš, že nejsem tím, co ti říkám, nejsem tím, co se zdám. A víš, že nejsi tou chvílí, pro kterou žiji. Tak sladce naivní přes to všechno. Tak nebezpečně nevypočitatelný. Ale mé lži se prý uznají jako pravda. Tak pojď si hrát tu hru mého vítězství. V hlavě budeš mít vymeteno, tvé rty byly vyplaceny. Pojď, budu zapírat sama sebe i přes ty důkazy. Chci, abys mě chtěl. Chci to, co ti vidím v očích. Tak mě nějak vyděs, odstraš mě. Nedávej mi to, co chci tak lehce. Chci tvou bolestnou touhu, abych věděla, proč jsi tak ukřivděný. Tvé přetvářky se neakceptují.
Tvá bolest je vyplacená. Mé myšlenky jsou čisté. Má duše zkažená….
**************************
Vidím, že když zůstáváte dál nic se se mnou neděje. Je to tak správně? Pozdně v noci, věci který jsem si myslela že jsem už zvládla, mě pronásledují. Pronásledují mě, dohání mě. Jediné co vím je, že před vašimi pocity a myšlenkami není uniku. Vidím to v sobě, když se zahledím. Nemá cenu dál utíkat. Musím se tomu postavit. Zvládnu svoje prokletí, nevzdám se ho. Pokud ho neovládnu, někdo jiný ho využije proti mně. Cítím to všude okolo sebe, pocity ostatních. Je čas se tomu postavit. Sílí to, přibližuje se to. Napadá to můj svět, ničí ho. Vším čím jsem si jistá, tohle je pouze zkouška. Vždycky jsem to ovládala. Nezavřu oči a neschovám se. Neuteču, teď ne….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mRs.FaLaNdRa mRs.FaLaNdRa | Web | 26. května 2009 v 16:32 | Reagovat

noooo.... nevim nečetla jsem to ale přečtu xD ale zarazil mě tvůj nick Arwen :)

2 mRs.FaLaNdRa mRs.FaLaNdRa | Web | 26. května 2009 v 16:35 | Reagovat

nooo je to moc moc povedený sice vůbec nechápu vo co tam go ale moc hezky napsany mm.

3 <_>°LuCíč€k°<_> <_>°LuCíč€k°<_> | Web | 13. listopadu 2009 v 15:51 | Reagovat

Je to nádherný...
Nejhezčí co sem kdy četla...
Moc se ti to povedlo...
Nedá se to vyjádřit slovy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama