Jsem zlá, vím, jen abych změnila tvou realitu. Jsem zlo, ano jsem, pro tebe už jo. Víš to, znáš mě. Znalas mě, vědělas to. Copak? Ano ďábel stvořil můj svět, když bůh ulehl ke spánku.
Miluji své temno, s kapičkou jedovatého zla. Nikdo neví, že jsem z toho zešílela. Otrávilo mě to. Jsem úplně sama. Vyfukuji kouř na mrtvoly přátelství. Ale cítím se mnohem lépe, když začne pršet, když se ti smyje maska. A ona odešla k podzimu stejně jako světlo v zimě. Vždycky byla krásně svatá. Nikdy už z jejích rtů nedostaneš přání. Další špatné rozloučení. Hluboké, temné nebe je můj domov.
A já tě opustím za stmívání, s kapičkou svého temného jedu v tvé krvi. Zlo, mé zlo bylo tvořeno životem. Možná ti už nikdy nesvěřím své tajemství. A znovu se rozloučíš s temnotou mého světa. Zlo, mé milované noční můry. Ty, bojíš se? Prosíš mě se zoufalstvím o radu. S úsměvem ti poradím a otevřu ti dveře. Ledový vítr tě srazí k zemi, vžene chlad do tvého srdce. A já s úsměvem budu duch, co tě zničí. Musíš přijmout pravdu, jakoukoliv. Objala jsem tě, s úsměvem a mrtvým srdcem. Nechala jsem tě jít. Teď jsi zoufalá, vím. Chlad co ti vženu do srdce, zabije tvé starosti. Nechceš to. Přítomnost a minulost, splývají v jedno v tvých vzpomínkách. Zapomnělas, zapomínáš. Vzpomeň si! Asi nechceš….
Vzala jsem tě za ruku, když si nemohla dál. Pomohla jsem ti s životem co si s tebou tak hrál. Zavolala jsem své srdce, co jsem ti tenkrát otevřela. Možná si připusť pravdu. Byla jsem jen duch, co tě obtěžoval. Smazáváš minulost a z nás zbude jen dojem, co tě pronásleduje ve snech.
Nepřijímám tvou ruku. Nevolám naši ztracenou důvěru. Nevěřím ti. Už nejsi nic. Nevolám soucit, co bych ti mohla dát. A opustili jsme tě před svítáním. Zbyla po nás jen hořkost v srdci. Smaž své vzpomínky. Už jsme minulost.
Ach, mé milované zlo. Neusínej, nespi. Nerozsvěcuj, nesnaž se schovat. Předem vím co je lež. Jsi sama, vím. Nechala jsem to tak. Dopustila jsem to. Ta kapička jedu otrávila mou krev. Koluje mi v žilách. Ta jiskřivá šeď pro mě znamená víc než tvé prosby. Chci být tím jedem. Chci ti kolovat v žilách a otrávit tě. Chci, abys z toho zešílela. Nechám ti kapku jedu, jen a jen pro tebe. Pak všeho nechám a budu sledovat, jak se svíjíš. Jak se plazíš mými zahradami šílenství. Budu světlem co tě dovede zpět domů, jen mi dej svou cenu života….
Zapomeň na mě. Zapomeň na nás. Byli jsme vším, už chceme být ničím. Zemřela jsi pro nás. Naše stíny tě odsoudili do temna. Sbohem, má kamarádko…..