V poslední době se muj kladnej vztah k alkoholu prohlubuje čím dál tím víc.... Po nocích se válim v posletely a mam pocit že bez toho abych se napila neusnu...usnu...sny ty hnusný sny a noční můry.... jsou tady pořád probouzím se do noční můry. Musím se z ní nějak dostat, jak? když ta noční můra se jmenuje realita.... alkohol... du a koupim si flašku, abych nebyla v hospodách stálej návštěvník.... doma se po nocích opiju...topim se v euforii...ve světě bez relativních problémů..ten dojem je hluboko ve mě pořád...ale teď je řešit nemusim...prostě je spláchnu.... domu du okolo hospod.... přemáham se abych tam nešla.... du do města... zase okolo hospod.... nejdu tam...ne teď.... du do nějakýho krámu a koupim flašku něčeho.... příjdu domu, zavřu se v pokoji a v devět už nevim o problémech.... v jednu většinou padnu na postel a zrychleně dýchám... topim e v euforii a nemůžu dýchat.... musim.. najendou se probudim a je ráno.. hlavu mam buď jako jeden střep nebo jednoduše vyžíram lednici... a nebo... mi je hrozně... ne fyzicky ale psychycky nemůžu se hnout, ležim a zíram... nejde to... výčitky? problémy? všechno se to stupňuje?... nevím..... jen mi to všechno dochází.. vím, nekdy hluboko, že tohle není ,,dobrý" ale mě je dobře.... připadám si volná... svoboda? všechno je najednou tak lehký... cítím se ..vinna?(jiný slovo mě teď nenapadá) za to, že si nedokážu připustit, že něco neni v pořádku.. připadam si víc jako já....nevim nejde o to jestli je to špatný nebo ne... jde o to jestli tohle nejsem já.... možná že právě tohle jsem já... nevím.. ale bojím se že jo...

ty joztebe sestávánotorička