close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nikdy se nepřipojíš k temnotě

4. února 2007 v 19:22 | Arwen |  .::Moje tvorba::.
Když jsme byli mimo svoje hranice, vzala jsi mě do svého nitra. A já mohla v tichosti poslouchat tvojí zpověď. Řeklas , že potřebuješ lidi jako já. Když jsem byla utopená v agonii, řekla jsi že potřebuješ podporu. Vyslovila si nevyřčenou prosbu, abych tě neopouštěla. Abych byla s tebou co nejdéle, abych byla tvojí oporou. Ničila démony co tě dohání a jejich plány kterým sama nikdy neuvěříš….
Někdy mám pocit že se bez tebe neobejdu, jindy cítím že bych už měla odejít z tvého života. Tak se vzdám svých obav a svojí temnoty, abych změnila kdo jsem a mohla v klidu odejít? Obejmi celý svůj svět a spočítej kolik lidí ti ublížilo. Když cítíš že máš úpadnou, myslíš že někdo z těch lidí na ulici ti pomůže? Přes svojí duši, přes mojí chladnost. Vydržíme, abychom mohli být celek. Přes mojí chladnost a odstup, věříš mi? Měla bych to vylíčit černě, vzít si klíč od rány do mého srdce. Ale nejsem nic víc než jen člověk co potřebuje cítit, že má o koho se bát. Můžeš to zkoušet, nikdy se ke mně nepřipojíš. Protože tvoje srdce nikdy neovládne temnota. Nikdy se nepřipojíš k temnotě co mě svírá. Když jsem byla mimo. Mohla jsi sledovat jak se pomalu rozpadám. Jako zvíře v odpočinku, když jsi narazila na mříže. Když jsem byla opilá, mohla jsi vidět hluboko do mě. Připojit se na chvíli ke mně, pohltit se temnotou. Někdy mám pocit že jediným světlem jsi ty. Jindy mě napadá že počátek temnoty je v tobě. Přes svojí bolest a odchod, věř mi. Nikdy se nepřipojíš k temnému průvodu. Vím, že mě sleduješ, ale nestarám se. Můžeš se ke mně zkoušet dostat. Nikdy se ti to nepovede. Protože ty nikdy nepochopíš podstatu. Vydrž. Vydržím tvoje trápení. Zkoušej to jak chceš, nikdy mě nezlomíš. Protože jsem svoje srdce nikdy nenabídla světu.Nikdy mě neuvidíš zničenou a na dně….
Když venku prší, když jsem naprosto mimo realitu. Když narazím do gauče, mohla bych spát, spát na věky? Když trávím tolik minut vyprávěním o svém jádru, předpokládám, že jsem opilá. Napadají mě myšlenky které nechci říct. Vážně jsi mě ranila, tak proč tě neobviňuju, v neštěstí tě utěším. Teď je čas na tvou zpověď. Prašti mě, abych si uvědomila. Nemůžeš mě zbavit té bolesti. Věř mi a já se vzdám. Ta nejhorší část ze mě, se nedá ovládnout. Když lije a vypadá to že se směji, jen se ptám jestli můžu odejít. Vážně jsem byla na dně, tak proč se nic nezměnilo. Jako to slunce co vychází každé ráno skryté za mraky. Stydí se za svou lásku věčné pouti? Ty nejpřirozenější věci tě vedou smrtelnou realitou. Můžeš zničit tu prázdnotu, nezkoušej mě zbavit mojí temnoty. Patří mi a já se jí nikdy nevzdám. Příliš plná smutku. Víš to a proto vydrž. Pokračuj ve svojí snaze. Nikdy se nepřipojíš k temnému představení. Uhoď mě, abych si vzpomněla, že měsíc skrývá svou pravou tvář. Tady v temnotě je místo kam se chodí napít laně. Můžeš je zkusit zahlédnout a pamatuj že ten svit tě vede k smrtelné realitě. Opusť mě. Zanech mě tady. Zahoď dýku do křoví, omyj se mojí krví na svých rukách.
Vydrž, přes svoje pochybnosti, přes mojí nenávist. Pochopíš mě až se zbavím svých zdí. Možná se jednou připojíš k těm démonům a uskutečníš jejich plány. Protože jednoho dne tě opustím, stanu se noční můrou co tě povede temnotou. Nikdy se s ní nesrovnáš nejsi na to připravená, nejsi dost silná….
Lidi na ulici, když odchází zajímá je tvůj život? A Přes mojí chladnost a moje odchody, vydrž. Přes tvojí smrt, skrz můj odchod. Tvoje vzpomínky zůstanou, budu pokračovat. Nebojím se jít tímhle světem sama. Protože moje temnota se nikdy nevzdá světu. Poslouchej, tady jsi v pekle. Nejsem hrdina, jen někdo kdo se rozhodl ti věřit. Pokračuj a přes svoje pochybnosti ti nikdy nikdo nebude moct vzít srdce. Poslouchej, je lepší běžet za ďáblem. Nikdy tě nenechá sám. Je lepší se toulat v temnotě, protože ti nikdy neukáže cestu k jejich bolesti. Pochopíš, jednou. Když budeš na dně, vzpomeň si na mě. Znič svoje obavy, démony co tě pronásledují. Mrtvolná těla na ulicích. Znič jejich plány a připoj se k temnotě. Namaluj to černě, zhasni svoje světla. Tvoje nenávist a prohra nás může ničit. Ona ti nikdy neukáže cestu ke splněným snům. Jsi jen další co skončí zlomená, protože svoje srdce si nabídla světu. A přes svoje zklamání a bolest. Nikdy se ke mně nepřipojíš….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama