close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Podivný dialog

11. listopadu 2006 v 10:58 | Eliii |  Básničky
Kdosi jí vytkl, že je sobec.
Řekla jen-nevím, snad ano.
Chci vyšlápnout si svůj kopec.
Pozdravit od tud nové ráno.
Vyčítá dál. Vidíš jenom sebe.
Přikývla, že má asi pravdu.
Víš, toužím pohladit si nebe,
pít révu svého vynohradu.
Vykřikl, co prý ještě chce.
On ze života také mnoho nemá.
Namítla, kousek něhy pro srdce.
Promluvit s někým na stejná téma.
Vysmál se, chováš se jak malá.
Chtěla bys ruku, když podávám prst.
Seděla mlčky, podívat se bála.
Na duši stín a oči plné slz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aaa aaa | 30. ledna 2007 v 18:36 | Reagovat

to je ale fakt hovadina

2 misa misa | 2. února 2007 v 17:53 | Reagovat

je to krasny.....aaa to asi nepochopil/a kdyz takhle mluvi.

3 Maruška Maruška | 27. června 2007 v 20:52 | Reagovat

fakt pěkná básnička.mocinky:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama