Kdosi jí vytkl, že je sobec.
Řekla jen-nevím, snad ano.
Chci vyšlápnout si svůj kopec.
Pozdravit od tud nové ráno.
Vyčítá dál. Vidíš jenom sebe.
Přikývla, že má asi pravdu.
Víš, toužím pohladit si nebe,
pít révu svého vynohradu.
Vykřikl, co prý ještě chce.
On ze života také mnoho nemá.
Namítla, kousek něhy pro srdce.
Promluvit s někým na stejná téma.
Vysmál se, chováš se jak malá.
Chtěla bys ruku, když podávám prst.
Seděla mlčky, podívat se bála.
Na duši stín a oči plné slz.
to je ale fakt hovadina