close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

´´Mrcho!´´

15. listopadu 2006 v 12:55 | Eliii |  Povídky
Vzpomínám na to, jak bylo to s tebou skvělí. Všichni nám záviděli. Každý chtěl být jako my.Vznášeli jsme se v oblacích. Milovali jsme se. Ale pak najednou, pomalu, úplně nenápadně, něco se změnilo. Vztah mezi námi se zničil. Všechno se rozpadlo. Pořád jsem nemohl přijít na to, kde se stala chyba. Miloval jsme tě moc, ale přes tu svou ukrutnou lásku k tobě, jsem přehlédl, že pro tebe naše láska už neexistuje. Že už to pro tebe nic neznamená. A vlastně, znamenalo to pro tebe nikdy něco? Měl jsem na očích růžové brýle. Myslel jsem si, že je vše skvělí, ale nebylo. Pomalu ale jistě ses mi vzdalovala. Najednou jsem byl sám. Pořád to ještě bolí, když si na to vzpomenu! Měl jsem spoustu plánu na náš společném život. Ale asi jsem byl jedinej, kdo si myslel, že spolu budeme navždy. Pro tebe byl náš vztah jen taková nepatrná hra v tvém životě. Nic jsi nebrala vážně, jen sis užívala.Dal jsem ti všechno co jsem měl. Svou lásku, své srdce. Ty sis to ale jen tak vzala a odešla. Nic to pro tebe neznamenalo, jen další vítězství a lehké pobavení. Už jsem se nechtěl dál trápit. Rozhodl jsem se to vše ukončit, nechat tě jít… Jenže jsem asi nečekal to, co uděláš. Jakmile si zjistila, že už mě nemáš, začala jsi se mi věnovat. Vždy když jsem ti zavolal, byla jsi strašně milá. Později si mi sama neustále volala, jak mě máš ráda, jak ti na mě záleží, ale všechno to byla lež. Ztrácela jsi mě a to si nechtěla. Snažila sis mě zase obtočit kolem prstu. Dodnes pořád neznám důvod, proč? Nechápal jsme to, ale přesto jsem se už oblbovat nenechal. Skončil jsem to a uvědomil jsi, jaká jsi byla mrcha. Jak jsi mi ublížila. Tobě se to však nelíbilo. Chtěla jsi mě zpět. Neustále jsi mi připomínala naše krásné chvilky. Uznávám, v momentech, kdy jsem na ně myslel jsem měl sto chutí vrátit se k tobě zpět, ale ne. Už nikdy víc. Konečně jsem se probudil a uvědomil si, jaká je vlastně skutečnost. Nikdy už tě nechci zpátky. Uvědom si, že nejsi jediná. Je sice pravda, že jsem tě měl moc rád. Miloval jsem tě, ale ty mě ne. I přes to všechno krásný se už k tobě nikdy nevrátím. Zkoušej si tu hru hrát na někoho jiného a mě už nech jít. Nech mě bejt! Uvědom si doprdele, jak se ničíš. Jak ničíš mě, tebe a ostatní s kterými sis hrála tak jako se mnou. Lituju tě. Jsi jen nicka, která na nic víc nemá. Jsi ubohá. Tak už mě nech bejt. Je konec!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 23. listopadu 2006 v 2:21 | Reagovat

To není špatný,ale znám i kluky co tuhle hru rádi hrajou.Takže je to 1:1

2 Eliii Eliii | E-mail | 24. listopadu 2006 v 16:11 | Reagovat

Mno jo, to máš pravdu...ani kluci nejsou žání andílci ;-)

3 petulasiss... petulasiss... | 24. listopadu 2006 v 23:48 | Reagovat

strasně se mi u toho chtělo plakat...připomělo mi to moji byvalou nejlepsi kamaratku...jeto skoro to samí!

   a vím cotoje taky sem to prožila! a bolí to...

           chci se svami nějak skontaktovat...tady je me icq:

                                     408  370 326

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama