Nemůžu najít ta správná slova k tomu, abych to všechno vyjádřila. Všechno co můžu udělat je, že to skryji uvnitř. Skryji to co si ve mně změnil, co si se mnou udělal. Jo změnil´s mě. Udělal si to. Jestli víš co? Mohl by si to vyčíst v mých očích. Přeji si, aby to zmizelo. Všechna ta bolest co je kvůli tobě. Protože mi připadá, že jsi slepý když to nevidíš. Vrací se zpátky k tomu co sem nikdy neřekla. Zpátky a dál uvnitř mojí hlavy. Jsem proto tomu bezbranná, nevím co dělat. Jsem tak vystresovaná tím zmatkem, vším co je okolo. Pořád mi připadá, že něco není v pořádku. Cítím to uvnitř. Když se dívám okolo, když zavřu oči. Realita mě překonala, dostala mě na dně. Pravda není daleko, nemůžu jí popsat. Žila jsem ve lži. Když jsem poblíž tebe sem nejistá, ale když sem bez tebe nejsem nic. Spolu? Ten pocit s tebou nikdy nezažiji. Spolu? Nezdá se mi, že by si viděl co k tobě cítím. Nezdá se mi že to všechno dává smysl. Společně sme postavili přátelství, společně sme padli. Je toho tolik, uvědomila sem si že to potřebuji. Potřebuji se na nikoho spolehnout, někoho kdo bude pro m dýchat. Moje srdce je dravé, ležím mrtvá, myšlenky se vážou k tobě. Ale ty tady nejsi! Nejsi tady se mnou a proto umírám. V poslední době když sme spolu sami, mám dojem, že se na mě díváš jinak. Postavili jsme přátelství, ale na mojí straně se z něj stal něco víc. Proto tě prosím, naslouchej své u srdci možná, že uslyšíš, že to moje to tvoje chce. Křičí. Někdy mám dojem, že to všechno, všechen ten boj, je na nic. Protože ty nenasloucháš svému srdci. Věřil s v lásku, sklamala tě. Zničila ti srdce i duši. Vzpomínej na to, jak sem se tě toho snažila zbavit. Bylo to krásný- to si mi řek. Vzpomínáš na ten pocit když si s ní byl jen pár dní? Byl si šťastný. Ale ona t odkopla, zradila tě. Když budeš naslouchat svému srdci uslyšíš, jak to moje bije pro tebe. To všechno co se ti snažím říct je miluju tě. A ten dojem kouzla, co si cítil u ní, by mohl být silnější než je vítr. Malí kousek nebe by se zase mohl stát modrým. Ale všechno je jen fikce. Je to jen moje představivost a přání. Protože vím, že nikdy nebudeme spolu. Necítíš to samé co já. Ae moc dobře víš, že i když by to skončilo můžeš se na m vždycky spolehnout. A přes tu všechnu bolest a trápení, jdu dál. Vím musím jít dál. Krok za krokem. Ale ta všechna bolest, samota. Se pořád vrací k tomu co sem ti nikdy neřekla. Zpátky a dál. V mojí roztříštěný duši. Jsem proti tomu tak bezmocná. Jsem příliš zmatená tím zmatkem, jsem bezbranná pojď a vem mě pryč. Probouzím se do ničeho, zase, zase zase... Nic se nemění, nikam nejdu zase, zase, zase. A ten pocit že nikdy nebudeme spolu. Není dobrý na to myslet. Spolu? Nesmím si lhát. Společně? Nikdy...poslouchej svoje srdce a vem mě pryč, zachraň mě z toho zmatku....
ahoj.jo rada se zpratelim:) papa domka