Připadám si jako by můj svt padal a hroutil se. Jako by mi bůh na obloze dal sílu žít. Buď ke mně upřímný přísahám, že tě nechám jít. Stále ve tmě, zabij mě. Volný pád, volný pád celým životem. Celým světem. Jestli mě miluješ dovolím ti jít a zachránit mě, jestli ne dovolíš mi padnout a budeš mě držet dole. Ale co všechno využívám, oproti mě, ona nic není. Využíváš, jako celý svět. Jako když všechen můj křik odešel, vím že mi nevěříš. Zachráněná ve tmě, jen bůh mě vidí. Jestli mi dovolíš abych tě milovala. Kolik ze mě poznáš? Ona proti mně nic není! Je jen ta co tě ničí, ta co si miloval. Miluješ jí? Řekni to ať můžu jít. Dovolím ti abys mě stáhl dolů. Miluješ jí? Řekni mi pravdu a já odejdu. Ale bože, nechci odejít! Jestli mě chceš opustit, tak di. Jestli chceš zůstat, zůstaň. Jestli chceš snít, tak sni. Sni navždy. Dotknem se někdy spolu oblohy? Nikdo mě nezná. Jen chci cítit to co tak skrývám, dovol mi uvolnit city. Tuším, že sem měla padnout na konci. Vím, že sem už neměla dýchat. Nikdo mě nezná. Jestli padnu, budeš mi chtít pomoct? Je moje naděje ztracená? Všechna? Přísahám, že jednou ti odpustím, až to všechno skončí. Protože všechno je lepší než bát úplně sám. Pamatuj si, že tě miluju a proto tě nesnáším. Pamatuj si, že úplnou samotu najdeš tam kde sem. Jestli chceš jít, jdi. Jestli chceš cítit volnost, buď volný. Nepotřebuju se dotknout oblohy, chci se jen cítit tak vysoko. Nebojím se snů, nebojím se spát, spát navěky. Navěky snít o tobě. Divím se, že ještě dýchám, nakonec budu tušit, že přes to všechno budu žít dál. Přísahej, že moje cesta nevede ke zničení tvého štěstí. Protože když sním, dáš mi všechnu svojí lásku. Vytrhni mi srdce, nabízej ho divoké zvěři. Změň můj život. A tahle cesta nevede ke dnu. Pamatuj, že jestli padnu. Najdeš mě tam, kam patřím. Cítím se jako by všechna ta vina byla na mě. Jako by se ke mně bůh na obloze obracel zády. Pojď přísahám, že ti nic neudělám. Volný pád, volný pád celým životem. Nechci být držena na dně někým kdo mi za to nestojí. Stejně jako když sem se zbavila svého křiku. A vím, že mi to asi neuvěříš. V bezpečí ve tmě. Jak bys m mohl vidět? Jestli mě miluješ, opustím všechno. Nechci být držená na dně někým koho miluju. Někým koho chci. Nebojím se snů, jen spát, spát navěky. Nepotřebuju se dotýkat oblohy. Chci se jen cítit tak volná. Jak to, že ještě dýchám? Jak to, že přes to vše dokážu dýchat? Nakonec, všechno se zhroutí. Ne nebudu ta co se jen tak lehce, lehoučce vzdá. Nikdo mě nezná. Jestli padnu a všechno se ztratí. Jestli jsem padla a všechno je ztraceno. Pamatuj, e úplná samota je tam, kam patřím. Ve všech mých snech dáváš všechnu lásku mě. Ve tvých očích není žádná bolest. Zachránila jsem ti život, změnila jsem tvoje city. Zahojila jizvy. Pamatuj, že naprostý klid najdeš tam kde jsem já. Cítím se jako tvoje oběť, jako by si mi dával sílu žít a bát se. Neboj se. Přísahám, že nejsem jako ona. Nepoznám jestli mi věříš. Stále v temnotě, v bezpečí. Jak mě můžeš vidět? Jako by se můj svět hroutil, tolik se toho mění...budu po tom všem moc v klidu dýchat??
Moc pěkný...není to smutný,příjde mi to osvobozující...ze svých pocitů se vypsat-odložit je na chvíli jen na papír,všechno pak pochopíš(i když to někdy bolí),když to máš černé na bílém už nemůžeš ani sama sobě nic nalhávat.............ale trocha smutku v tom přeci je..........