close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sladká obet

10. září 2006 v 13:01 | Arwen |  .::Moje tvorba::.
Jsi ještě dost silný z mojí bolesti?Dost silný ze vší té nevinnosti? Příliš zaujatý sám sebou. Co se z tebe stane??? Slyšíš sílu v tom co jsme. Ale já sem tady bez tebe, pronásleduješ mě, nechceš mít ode mě pokoj? Já sem tvoje síla. Ale je příliš pozdě na omluvy. Cítím rozsudek hluboko ve své mysli. Cítím rozsudek protože je napsaný. Já vím, že chceš abych byla zlomená z toho, že sem tě nechala. Cítím rozsudek co mě bere přes to všechno a já ti nedovolím abys mi bral můj čas. Nechci být jen tvoje trofej, nechci být jen hračka co každýmu ukazuješ. Si dost silný z mojí svobody co jsi mi vzal? Je to něco děsivého ale já to klidně podstoupím, Protože v tom všem se vyznám. Já dokážu žít sama, jo správně pronásleduju tě! Cítíš rozsudek, ale bereš pryč všechen ten čas co sme mohli být volný. Cítíš rozhodnutí a víš, že mě neopustíš zničenou. Jednoho krásného dne zapomenu na tvoje zasraný jméno. Protože se vyžíváš v mojí bolesti. Jak sladká a nevinná jsem oběť? A co ty?Jsi ten co mě dostane dolů? Jak sladce nevinná jsem mrcha? Ty víš že jeden sladkej den se na tebe naprosto vykašlu a vymažu tě ze svého života. Víš že mě necháš dole jelikož jsem tě stáhla sebou na dno. Jsi dost silný? Z toho všeho co cítím? Cítím svůj rozsudek a beru všechen čas co mám abych se přesto přenesla. Jednoho dne ti ukážu záda a na tvoje prosby ukážu prostředníček. Jednoho sladkého dne se vrátim na dno a už teď cítím ten úděl co mě přes to všechno bere. Jedna sladce nevinná oběť co tě stáhla k sobě na dno a vyfuckovala tvoje jméno. Jednoho sladkého dne dne mě na tom dně opustíš a já se konečně zbavim svojí bolesti. Jednou tě opustím a ty víš, že to teď nastalo. Teď se ten čas. Jsi dost silný? Zesílil jsi dost na to aby si se beze mě obešel? Nepros mě! Podívej se mi do očí. Vidíš ten rozsudek? Cítíš ho v mém chování. Bere ti to všechen čas co si měl se mnou naplánovanej. Já vím, že teď mě budeš nesnášet a já budu tvůj terč kam se budou strefovat tvoje nadávky. Jednoho sladkého dne ti znova vdechnu život svým rozsudkem. A vezmu ti všechen čas co sis plánoval po mým boku. Je to všechno reálné a krutě děsivé. Víš že jednoho dne budu kašlat na tvoje jméno. Jednoho sladkého dne mi budeš chtít vrátit mojí ztracenou bolest. Cítíš ve všem můj rozsudek prosíš mě, abych tě neopouštěla. Ale slova vzali všechen čas. Vím že budeš chtít stáhnou na dno. Víš že toho se děsím nejvíc. Ale už je příliš pozdě mě na tobě nezáleží. Cítila jsem ten rozsudek hluboko ve svojí mysli všechen ten čas. Jak sladce nevinná jsem ti připadala. Vím že teď se děsíš změny v mém chování. Ale já nejsem oběť ne teď ne. Je to lehký- ž nejsem tvůj vězeň, nejsem ta co ti dává sílu. Začínám zvova žít. Ale na prosby je příliš pozdě. Cítíš rozsudek v mých slovech, děsí tě ve spánku. Slyšíš je v noci když usínáš. Tak si nelži. Víš že já se nevrátím. Když sem se na tebe vykašlala tak na pořád. Přijmi ten rozsudek a nepronásleduj mě. Byl jsi tak sladce chápaví, ale věděl jsi, že jednou tě nechám být. Je to příliš lehký, ta bolest mě nutí žít. Jak sladce si mi věřil a přitom jsi věděl že to budu já kdo tě pošle pryč. Ne nedávám druhý šance. Cítím ten rozsudek života. Cítím to hluboko ve svojí mysli a to mě drží nad vodou. Jak sladce si věřil že to bude na dlouho a přitom jsem ti řekla že jednoho dne stejně zapomenu na tvoje jméno. Jednoho sladce bolavého dne mi připomeneš mojí bolest. Cítím to uvnitř ale jdu přes to všechno. Je to šíleně lehký jelikož stále žijemem a když mi připomeneš bolest tak to je to co mě nutí žít. Dost silná ze všeho čím jsme byli, příliš silná z tý vší bolesti, dost silná abych mohla žít na dně. Jednoho dne se okusim najít svoje skrytý hříchy. Přijmu je a budu se jimi řídit. Jak sladce jsem tě zranila. A íš že já tě za všechno budu nesnášet. Ty mě budeš nenávidět mnohem víc. Ta ztráta mě nutí dělat jednoduchý rozhodnutí, nutí mě žít, nutí mě vidět pravou tvář. Cítím že toho není dost a proto nám vezmu ten čas. Protože ho nechci promarnit s nikým ke komu necítím nic. Je to krutý vím. Ale teď je ten den kdy zapomenu na tvoje zasraný jméno tak to přijmi a nech mě jít. Cítíš to stejně jako já. Je to lehký vypadá to že umírám, vypadá to že přežívám. Potřebuju to všechno k přežití. Chci zpátky svojí volnost nemíním být tvým vězněm. Nebudu poslouchat co mi říkáš abych udělala. Chci volnost k přežití. Cítíme ten rozsudek ve vlastních myslích. Proto sme se zbavili společnýho času. Ale já vím že ty to nechceš přijmout. Teď je ten slastnej den kdy sem tě nechala jít a zapomněla tvoje jméno. Přijmi to! Nejsem tvoje sladká oběť. Vím že mě nesnášíš tak se před tou nenávistí neschovávej, protože to tě nutí žít a potřebuješ to k přežití. Stejně jako já. Cítíš to ve světle. Přivolal jsi mojí ztracenou bolest. Cítím ten rozsudek a ten mi bere všechen můj čas. Sbohem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama