close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

kill me slowly II -2

4. září 2006 v 19:35 | Arwen |  Kill me slowly 2
Po chvíli to přestalo s tichým sténáním se sesunuly k zemi a pomalu schli.
Vyčerpáním jsem se posadil na zem, opřel si hlavu o zeď a zhluboka dýchal. Archen ke mně přistoupila a položila mi svoje jemné ruce na tváře. Cítil jsem jak mnou prostupuje energie. Její energie. ,,Díky" zašeptal jsem. ,,Neni zač. Teď pojď musíme jí odtud dostat pryč, kdo ví co se stane když jí tady necháme delší dobu..." Pomalu jsem vstal a blížil se k Elyere. Jemně jsem jí vzal do náruče a přešel k oknu. Archen už čekala venku. ,,Archen?Jak..." nestačil jsem doříct větu a Elyera, obklopená bílím světlem, pomalu, ale plynule proletěla oknem. ,,Dělej Derecku dlouho jí takhe neudržím , její aura se brání proti jakým koliv kouzlům..." zašeptala Archen. Prolezl jsem oknem a chvíli padal volným pádem než jsem se rozletěl pro Elyeru. ,,Tak a teď do pevnosti!" .
,,Kam teď?Já se tady nevyznám moc dobře víš, že bych tady neměla být vůbec... pořád ty blbí zákony..." ,,Sklepení!"řekl jsem bez zaváhání. Tam je tma, ticho a hlavně tam nikdo nechodí. Jediné z čeho sem měl strach bylo, že se růže nevzdají a vykonaj svojí práci. Ale ve tmě by nemuseli ak rychle růst... Sešli sme do schodech do sklepení, ale nadešel další problém. Sklepení bylo úplně prázdně až ny krápníky co vyseli ze stropu a prázdné stojany na svíce. ,,No co teď? Nějakej nápad?" otočil jsem se na Archen. ,,No já se tady necítim zrovna dobře takže já bych mohla pro svíce a oznámit Azachielovi, že sme zpátky no a ten snad už něco vymyslí.. ty tady zatím počkej..." otočila se a zmizela na točitém schodišti. ,,No super..." řekl jsem si pro sebe... ,,Co s tebou?" Rozhlídl sem se okolo seba a nenapadlo mě nic jiného než si sednout do nejtemnějšího koutu sklepení a Elyeru položit vedle sebe. Půlkou těla ležela na mě. Byla tak chladná, bledá... bez života. Nebilo jí srdce. Nepohybovala víčky, nedýchala. Al přesto nebyla mrtvá. Přesto vše ještě pořád žila. Něco j í poutalo k tomuto světu. Ale co? ….. ,,Derecku???" ,,Tady" přišla Archen a za ní v závěsu Azachiel. ,,Co se stalo?" ,,Azachieli klid klid jo? Potřebujeme něco kam jí uložíme. Třeba prosklenou rakev nebo něco podobnýho..." ,,Správně Archen. Uděláme z ní Sněhurku ještě chybí sedm trpaslíků, otrávený jablko a princ na koni co si jí za slunného dne odveze do zámku.." řekl sem uštěpačně. ,,Ale jinak budiš jak myslíš.... skleněná rakev.... budiš"Připustil jsem. Chápal jsem proč chce uzavřený prostor, přes který jí ale budem moc vidět. ,,Tak to abych zburcoval všechny a šly něco najít jelikož rakev tady je stovky ale ani jedna není prosklená co já vim..." ,,Ale ne Azachieli.... jedna přeci jenom.." řekla Archen a v bílých očích se jí zablýskalo. (Aby bylo jasno ona, jakožto čistokrevný anděl, má panenky bílé, černý okraj duhovek a zorničku kočičí a modro-rudou. Záleží na světle, na pocitu anděla a na duši.) Najednou mi docvaklo co tím myslí... ,,Správně! Ledová symfonie.." ,,Ale v tý nikdo nikdo nepřežil jedinou noc ani den!" ,,Ale ona není žívá a není ani mrtvá! Takže by jí to nic neudělalo..." uvažovala Archen ,,To je fakt.... co Azachieli co myslíš??" čekal jsem další protest a taky se mi ho dostalo ,,Kde jí asi tak budeme shánět? Hmmm? Ta rakev se obeví jen když chce. Když jí někdo přivolá, zaslouží si jí nebo jí potřebuje!" ,,Správě -nebo jí potřebuje- a my jí potřebujem, Elyera jí potřebuje." ,,No dobře... Tak do toho až se tady objeví tak mi dejte vedet..." řekl otočil se a šel směrem ke schodům. ,,A kam si jako myslíš, že jdeš?" vyjela na něj pobouřená Archen. ,,Stačí když nám zavoláš JÍ!" ,,Proč bych měl zrovna já? Proč ne Dereck??" ,, Protože ten má teď plný ruce i nohy Elyery!" ,,Dobře! A ty.." ukázal prstem na mě ,,Nikdy se nehádej s ženskou! A hlavně ne s andělem nebo upírem!" ,,Správně. Tak a te´d zavolej Silen." Rozkázala, očividně spokojená Archen. Okolo Azachiela se objevila světle červená záře a poté začala blednout do bíla. Sklepením se rozezněli tóny varhan a houslí slyté v jednu nádhernou symfonii... ,,Vypadá to jako by nás pozorovala..." zašeptal jsem ,,Taky, že ano." ozvalo se ze Azachielem. ,,Silen..." poklekl Azachiel. Silen je něco jako ochranitelka. Vědma, čarodějka,upír i anděl, světlo i tma, noc i den. Silen je všechno a přitom nic. Nejmocnější stvoření našeho světa. Ale její pravá povaha jí brání v tom aby se přidala na stranu,,dobra" nebo ,,zla". Jelikož oboje je její součástí tudíž chápe podstatu i důvody obou stran. Jednou mi řekla ,,Když chápeš to čemu se říká zlo, nestáváš se tím dobrým? Když dokážeš rozeznat rozdíl mezi dobrým a zlým nestáváš se tím soudcem? Když dokážeš přejít na jakoukoliv stranu nestáváš se tím zrádcem té druhé?" Její slova mi zněla v hlavě pořád. ,,Slyšela jsem vaši prosbu, křičící uvnitř vašich srdcí" ,,Tudíž víš všechno?" ,,Ano. A proto jsem vám donesla dar..." rozpřáhla své bílé ruce a mezi nimi vykvetla růže. ,,Ne růže už ne!" zaúpěla Archen. ,,Neboj se má drahá. Tahle ti neublíží, ale pomůže. Změní se v to co chceš, v to co potřebuješ. Pojď a vem si jí" Archen neochotně přistoupila k Silen a dotkla se té růže. Ta se prudce rozzářila a potom na jejím místě místo růže ležela rakev. Rakev co byla sametově potažená vevnitř, venku byla z mramoru. Ledového mramoru co kontrastoval s černým sametem. ,,Ale tam není víko..." ozval se Azachiel. ,,Ulož královnu do rakve..." poručila Silen ,,Královnu?" zeptel jsem se překvapeně, její pohled se upíral na mě. Jedno oko jako Archen a druhé černé a bílou zornicí rudou duhovkou. Její vlasy byli taky jiné - půlka černá druhá bílá -stejně tak měla i křídla i šaty jednu půlku černou druhou bílou, jedno křídlo černé, druhé bíle, půl duše čistou, půlku špinavou prolitou krví.... ,,Ano, věř mi. Až přijde čas ona se vzbudí, aby zachránila to co pro ní znamená život..." řekla a zmizela stejně rychle jako se objevila. ,,Tak dělej!" pobízela mě Archen, Azachiel jen nečině přihlížel co se bude dít. V očích měl naději, naději, že ještě někdy uvidí jak se Elyera směje.... Nebyl sám....Jemně a se vší opatrností jsem jí uložil do rakve. Vypadala jako porcelánová panenka. Čekal jsem co se bude dít.... a taky se něco dít začalo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vera vera | 26. března 2007 v 14:29 | Reagovat

je to dobrý tajstou písní mám kluka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama