close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

pryc ode me

6. srpna 2006 v 15:41 | Arwen |  .::Moje poemky::.
Držím tyhle slova uvnitř sebe
dokud tenhle příběh nepáli příliš moc.
Hluboko uvnitř sebe, bez žádného nebe.
Temná a krásná pravda jako noc.
Hluboko dokud to život nezačne vyprávět.
A tím si vezme svojí daň.
Poví těch nemálo krutých vět.
Na cestě sem viděla stríbrnou laň.
Schovávám se za úsměvy
když tenhle perfektní plán začíná.
Ale bože! Cítím že stále lžu.
Čekám až na to když moje bolest usíná.
Křičím protože můžu!
Tenhle jed mi proudí v žilách,
já se zmítám v jeho silách.
Probouzím se. Teď!
Teď najdu lék na ten jed,
ve stínu z toho všeho co sem udělala.
Držím svůj vlastní dech,
protože jsem zase toužila.
Je t všechno jako jemný mech.
Chtěla sem se podívat samama do sebe
ale moje srdce někdo ukradl a vyměnil.
Probouzím se abych viděla prolhané nebe,
Chci abys mi moje srdce vrátil!
Jsem sama a začínám.
Všechno kolem sebe uhasínám.
Nechci abys mě vzal ode mě.
Ztracená v umírajícím světě,
toužím po něčem víc.
Mám dospět z toho co teď žiju.
Z tý obrovský lži. Toužím po odvětě!
Deštěm ze sebe tu masku smyji.
Až bude čas, čas na pravdu.
A já odrazím další zradu.
Já! já vstávám teď, do stínu
z toho co sem vytvořila.
Nemohu takhle dál. Nemohu.
Našla sem svoje srdce a zase se objevila.
V plné síle, vstala sem abych našla sama sebe,
ve svém vlastním stínu a držela tě dál ode mě!
Sem ztracena v těch věcech co sou na pohled
nejsnadnější. Nechceš mě odtrhnou od sebe.
Křičím tyhle slova dokud ten jed proudí v mých žilách.
Sem tak blízko a přitom dál než dřív.
Probudila sem se abych se postavila na svoje vlastní nohy.
Byla sem ztracená ve svém vlastním stínu.
Chci být ztracená bez tebe. Pryč ode mě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama