,,Vaneso?..." zašeptala sm s obavami v hlase.... nic ,,Vaneso?!" přišla sem k tělu a otočila ho obličejem k sobě ,,Ne..." cítila sem jak mě začínají pálit oči....najednou se ve mně něco vzepřelo a potlačilo to vechny pocity jen nenávist a touha po pomstě. Pohled na Vanesu jak tady leží v krvi a závěsy sou všechny zatažené naznačuje jen na Marckovi chodce nebo na Dana.... ano Dan ten se tady může pohybovat bez zábran... všichni ho berou v klidu žádný podezření protože strážci sou uznávaní v hierarchii upíru jako jedni z nejmocnějších a nejdůležitějších stvoření.... zaposlouchala sem se do okolí.... nic ale jen slabej tlukot hrozně slabý dotkla sem se Vanesy na krku kde by měla mít tepnu.... musela sem se soustředit abych poznala jesti jí ještě bije srdce.... trochu ano.... vytáhla sem náprstek s ostnem (spíš drápem) na konci a řízla se do zápěstí. Nechala sem aby se trochu napila mojí krve.... za chvíli se mi škrábanec zahojil. Stačilo ani ne 10 sekund. Výhoda upíru dokáží se zhojit. Pak sem jí položila ruce na srdce a soustředila se na energii. Po chvíli se začal zvedat vítr a udělal okolo nás malé tornádo, poté se okolo začala oběvovat rudá,zlatá a bílá záře nakonec se všechno soustředilo do jediného místa a to na srdce Vanesy. Postupně se přidala i ledově odrá záře a pak se všechno rozlilo v jeden velký nádherný a silný výbuch energie co zmizel ve Vanese a ta se konečně nadechla a pootevřela oči....Cítila sem se hrozně slabá, ale za chvíli to přešlo. Opřela sem se o chladnou zem a pomalu oddechovala abych se uklidnila, potřebovala sem vědět kdo to udělal. Vanesa mezitím zase upada do bezvědomí. Krev. V krvi sou ukryty všechny vzpomínky. Natáhla sem ruku ke kaluži krve a namočila sem prst do té úchvatné a životudárné tekutiny. Napila sem se z dlaní a vnímala její vzpomínky. Běžela chodbou... snažila se schovat. Slyšela za sebou kroky. Schovala se za závěs a čekala. Najednou bylo ticho kroky se přehnaly dál a pak ustaly. Opatrně se rozhlídla a začala couvat zpátky odkud přišla. Najednou do někoho vrazila byl to Dereck! Chytil jí a zeptal s eco se děje. Ona se mu vytrhla a začala utíkat an druhou stranu. ,,Ne počkej co se stalo?" zakřičel za ní. Ještě se otočila a viděla jak si rotahuje křídla(chodby v Pevnosti sou dot široké na křídla upírů- mají na šířku asi 5 nebo 6 metru na mě sou ale stejně malé moje křídla nají rozpětí 10 metrů-míšenec no...) Slyšela za sebou šustění křídel otočila se a viděla černé vlasy a temné křídla ale chladné oči. ,,Mě neutečeš.."chladný a krutý hlas.... a pak už jen temno.... probrala sem se..... Všechno bylo dost zmatený.... Pak mě napadlo...upíři umí lézt po zdi.... proč by ten ,vrah´ nemohl čekat někde ve stínu? ,,Elyero?" ,,Derecku." ,,Co se stalo?" ,,Nevidíš?" a ukázala sem na Vanesu... ,,Porboha co se jí stalo?" ,,Někdo chtěl zabít.." ,,Kdo to nevim.." ,,když sem šel do tebe vrazila do mě a hrozně se polekala byla šíleně vystrašená a začala utíkat směrem k Azachielovi....." ,,A nic víc?" ,,Ne pak sem roztáhl křídla a letěl ven.." ,,Ven?" ,,Ven..." a ukázal nahoru... no hustá díra.... ve stropě byla díra o průměru asi 3 metrů... ,,Kdo tohle..." ,,Nevim, ale musí t tady být dlouho jelikož tady nikde nejsou zbytky kamenů a ani prach nebo něco takovýho..." ,,Jak to že sme si toho nikdo nevšim?" ,,Tudsy se asi často nechodí nebo jo?Když sem tady byl tak tadyta chodby byla nejméně používanou..." rozhlída sem se a uvědomila si, že sem levém západnim křídle ,svojí´ věže. ,,Sem se vážně odváží jen blázen nebo zbloudilej upír..." do ,,mojí věže se odváži jen málokdo. Posledně sem tady málem oddělala jednoho nováčka.... štěstí, že si všichni rychle uvědomili, že rušit není moc dobrej způsob, jak se dožít dalšího úsvitu temnot. Ty upíry, který neznám osobně jsou v mojí blízkosti nejmíň v bezpečí. ,,Se jim ani nedivim.." uschecht se Dereck ,,Hmm...ostražitost za vše...." odpověděla sem. ,,Mam jí někam odnést?"zeptal se mě po chvíli ,,Jo k Azachielovi..tak bude v bezpečí...alespoň zatím..." ,,Dobře..." řekl a zvedl í jako by byla peříčko ,,Jo a Derecku? Vyhýbej se světlu..." jen přikývl a odešel směr Azachiel. Musím najít Daniela..... Šla sem proto pomalu chodbou a poslouchala sem..... Nic…..zkusila sem si jen tak sednout … taky nic.... Nikde nevidim šrámy na zdi ani nic co y naznačovalo tomu že by se někdo snažil zdrhnou po zdi. Nakonec sem došla k nejhoršímu řešení. Stoupla jsem si. Začal zase okolo mě foukat vítr a stejně jako před tím se okolo začali točit červený, zlatý, bílí a nakonec ledově moddrý prameny energie který se pak rozlítli na všechny strany jako vlny. Vlny vzteku, nenávisti a touhy po pomstě. Vlny pravdy co najdou toho kdo to udělal. otočila se a chtěla odejít když přede mnou najednou stál Marck! ,,Hledala si mě našla si mě!" ,,Já tě hledala a jak ses sem dostal?" ,,Vyslala si vlny....a sem tady už od včerejšího večera...." ,,Jak..." ,,Díra.." a ukázal nad sebe sakra sme zase pod tou dírou! Ale jak když sem od ní odešla alespoň 10 metrů a to nejmíň? ,,Počkej jak ..." ,,síla energických vln tě dokáže dostat na k tomu koho hledáš...." ,,co vlastně chceš?" ,,zjistit kdo je ten kdo je tvůj novej strážce!",,A jak ty víš že mam nového strážce?! Protože Dana rozmetal na popel a ty si přišel o informátora co?!" vyjela sem na něj ,,Ano i ne...Daniel byl mím informátorem, ale Azachiel mu upravil paměť a proto mě začal nesnášet jenže mezi mími chodci a mnou je pouto podle kterýho poznám jestli se někomu něco stalo kůli tomu sem tady..." ,,A proto si musel zabít Vanesu?!" ,,Žije!" ,,Proč si jí chtěl zabít?!" ,,Viděla mě!" ,,A já co? Co uděláš se mnou? Mě taky odrovnáš jen proto že sem tě viděl v pevnosti???!!!To je ubohý!!" ,,Ne tobě dam jen pořádnou lekci na slunci!" Nasadil si kápy a strhnul ten závěs bo co to je) co zakrýval tu díru a bránil tak slunci proniknout do chodeb. Ale nic se nestalo ….....venku už byla tma... ,,Smůla co?" řekla sem ironicky a roztáha křídla. Začala zběsilá honěná. Marc letěl někam kde sem to moc neznala. Asi po patnácti minutách šílenýho letu si to zamířil na přistání pustila sem se za ním protože sem se ho konečně chtěla zbavit......