Ale co když ne? Zhroutí se vám celý svět? Propadnete depresím? Už to mám. SPÁCHÁTE SEBEVRAŽDU.
Tak jaký způsob si vyberete?
1. Mohli by jste skočit ze střechy. Jenomže rozplácnout se na zemi není pohodlné a k tomu se vaše rozmašírovaná tělesná skořápka nebude na zemi moc vyjímat. Skočit z mostu do řeky je sice pohodlnější, ale proud by tělo mohl odnést moc daleko. Takže by vás nikdo nenašel.
2. Oběsit se by jsem taky nedoporučovala. Udušení nepovažuji za klidnou smrt.
3. Co tak si podřezat žíly? Ne, zamítá se. Všude je potom krve jako z vola. A chudáci lidi, co by po vás uklízeli.
4. Už jsem na to přišla. Nejlepší sebevražda je předávkování prášky. Lehněte si na pohovku, do hrdla obraťte celou krabičku prášků na spaní. Po chvilce usnete a je konec.
Potom vás asi rozřeže patolog, aby se zjistila vaše příčina smrti. Sice nevím, jak dlouho se ve vás bude šťourat, ale vy stejně nic neucítíte, spíš budete pozorovat celou scénu z povzdálí. Možná jako duch, anděl, ďábel sama nevím. A kam odejde vaše duše, to teprve netuším, já na rozdíl od vás chci žít a né si vzít život ve slabé chvilce.
mno ale někdy ten život fakt stojí za hovno...ikdyž zase nadruhou stranu je to krásný žít