,,Proč se to stalo...to všechno..´´zeptá se mě Marck ,,nevim...´´ ,,škoda...všechno mohlo být jak dřív..´´ ,,mohlo, ale teď je den Marcku a ve dne máme spát a ne lítat někde po městě v pevnosti se po mě budou shánět a po tobě taky...´´ ,,Ať, teď je chvíle kdy sme tady samy a nikdo na nás nemůže tak se tady nebudem bavit o tom co se děje na našich stranách ne?´´ ,,Měli by sme, sme tady samy, ale sme úhlavní nepřátelé!..´´ ,, ale taky něco jako sourozenci! Jsme přece jenom příbuzní!!´´ ,, jo láska pro kterou by se i zabíjelo co?´´ řeknu ironicky...,,jo tak nějak..´´ odpoví mi smutně a přijde ke mně blíž. ,,Myslíš, že se někdy budem moc procházet na světle?Tolik bych chtěl vidět východ slunce´´ ,, Nevím, ale prý je to nádherná podívaná..´´ ,,Vyprávěj mí o tom..´´ pobídne mě Marck a sedne si na zem oře se o zeď a přitáhne si mě k sobě já se mu schoulím do náruče a začnu vyprávět...,, Ptala jsem se na to Vanesy a ta popisovala úsvit, jako nádhernou chvíli.Nejdřív se temná obloha začne barvit do oranžovo červena a pak do modra a to je už vidět slunce. Je velké, zářivě zlaté a jeho zář nevydrží ničí oči. Úsvit je počátek nového dne symbol zrození. Je to podívaná která se jinde a nikdy neuvidí. Jeden úsvit bude v našich vzpomínkách navždy...´´ dopověděla jsem a nevěděla co mam dělat. Marck tam jen tak seděl ruku přes moje ramena a hladil mě po vlasech. Cítila jsem se v bezpečí. Proč? Zněla mi v hlavě otázka...proč dneska budem sedět jak dřív a zítra si zase půjdem po krku?,,Marcku?´´ zkusila sem jestli mě poslouchal. ,,Ano El?´´ ,,Nedá se to nějak skončit?´´ ,,Nevím, ale chtěl bych aby k tmu nikdy nedošlo..´´ ,,Já taky.´´ zašeptala jsem a Marck se jemně usmál. Nebyl jako Dero byl jiný. Řekla bych na krvavýho upíra měl až moc slitování. Dokázal se vcítit do ostatních a věděl jak se cítí a to mu dávalao hroznou výodu ale někdy i nevýhodu. Takhle jsme seděli ve sklepě toho bomu dokud jsme necítili, že slunce zapadlo. Řekla bych že sem i usla... Abyste pochopili. My cítíme kdy je noc a kdy je den je mezi tím jemná linie a my jí prostě poznáme. Najednou jsme vstali oba naráz. ,,El?´´ ,,Já vím..´´ byli tady všichni.... byli venku a právě se pozdravili bitvou na život a smrt... cítila jsem pach krve a i Azachielovu přítomnost. Rozrazili jsme dveře od baráku a začali k sobě vola¨t svoje přívržence. Azachiel na mě zíral jak vyvoraná myš když sem se vynořila z těch dveří a za mnou v závěsu Marck a nic sme si neudělali!A nebyl jedinej! Jen jsme se na sebe s Marckem usmáli,, Sbohem...´´ ,, Tak brzy??´´ řekl smutně a sklamaně Marck ,,Nic není jak se zdá..´´ A letěla jsem pryč. V závěsu za mnou Azachiel a zbytek skupiny. Když mě Azachiel dohonil musel letět kus pode mno jelikož moje bodce na konci křídel byli dost nebezpečné na to aby mu zničili jeho křídla. ,,Co to mělo znamenat!??!!´´ vyjel na mě Azachiel ,,Co co mělo znamenat´´ snažila sem se zjistit co tím myslel abych se neprokecla o tom chlapovy co sem si z něj včera vzala svojí dávku krve. Sakra proč má zrovna Azachiel tak účinné pole proti čtení myšlenek? ,,To jak si se na něj smála?! Je to tvůj nepřítel a ty se s nim klidně vykecáváš někde ve sklepě a nezajímá tě to, že tě mohl klidně zabít?!!!´´ ,,Klid, uklidni se Azachieli! Vyprávěla jsem mu o úsvitu chtěl to po mě a navíc sem se měla na pozoru furt!!Přísahám!´´ kecam mno....a co? Tak to snad můžu ne? Nikdy sem neřekla, že sem upřímná za hony x)). ,,Kecáš!´´ ,,Nekecam!´´ ,,Ale jo kecáš!´´ ,,Mno fakgt ne!´´ a to sme se začali smát jelikož ani jeden neustoupí. Když jsme se dostali do pevnosti šla sem se umejt a trochu i urovnat myšlenky v hlavě. Podíval jsem se do zrcadla.Neni pravda to, že upíři se nevidí v zrcadle. Jen se do něj nedívají protože v nich je vidět jejich skutečná podoba a povaha. ,,Co jsem? Kdo jsem? A proč tady jsem?´´ položila jsem si otázky a snažila najít odpovědí. ,,Jsem Elýra. Jsem míšenec ďábla a anděla. Jsem tady pro to abych zastavila krveprolití...opravdu tomu věřim? Marckovi jsem řekla, že věřit neumim. A není tomu tak? Komu jsem věřila? Derovi... A kdo mě zradil Dero.... Ach …´´ cítila jsem jak padám na zem ale někdo ě chytil.... ,,Jsi v pořádku El?´´ zeptá se mě onen mladík...,,Mno jak se to veme.´´ ,,Takže asi jo co?´´ usměje se..hmmm hezky se směje...co to melu sakra Ráchel!teda Elýro ...jsem z Azachiela celá zblblá už ani nevim jak se jmenuju...,, No a kdo jsi?Co jsi pamatuju nikdy jsem tě tu před tím neviděla...´´ ,,Ne asi ne. Azachiel mě poslal abych na tebe dohlížel. Prej se mu poslední dobou nezdají tvoje výlety a tvůj stav...´´ myslel tím jako to že se mi často motá hava a zapomínám na úsvit....,, Skvělý takže seš něco jako jeho špion... moje ochranka co? Nebo jeho?´´ ,, Tvoje jestli budeš chtít´´ ,,Mě to nevadí..´´ ,,Dobře jo a mimochodem jmenuju se Daniel.´´ sladce se usměje a odhalí tím svoje bílé zuby, má krásně tvarovaný špičáky... ,, Hezký jméno. Neva když pro mě budeš Dan?´´ ,, Ne je to kradší ´´ mrkne na mě a odejde abych se mohla v klidu oblíct(byla jsem jen v ručníku). Hotovo když vylezu ven tak Dan stojí jak nějakej agent FBI...usměju se a on roztaje a uvolní se ,,Dobrý takhle ti to sluší víc´´ řeknumu a on jen kývnul a úsměvem. Zřejmně pochopil. Najednou ale slyším jak Vasa dole zařvala ,,NE ONA TADY NENÍ!!!!!´´ ŘÍKÁM TO ŽE TADY NENÍ JEN SE STAVILA , ŽE JE V POHODĚ A ZASE LETĚLA PRYČ!!!´´ vím o kom je řeč! Podívám se na Dana a ten už má svoje jinak temný oči modrý jako dvě lucerny. Taky se ukážu v celé své kráse i s křídly. Dan je má černý. ,,Ty si si užíval krve dost co?´´ ,,jo docela jo a někdy mam ještě pudy z minulosti´´ ,,Jo to znám..´´ a už sme venku na vzduchu a letíme dolů do sálu odkud se ozývala Vanesa. V padnem tam dost na čas. Temnonoši (krvelační upíři) se zřejmě právě mínili Vanesy zbavit. ,,Ahoj hoši´´ pozdravím je lehce ,,Výsosti.´´ ukloní se jeden zřejmě velitel tý jejich družiny. ,,Výsosti?!´´ zeptam se tázavě ,,Náš pán a král Marck vás prosí jestli by jste se zítra nezastavila na jeho sídle...´´ ,,Co mi Marck chce?´´ zeptala jsem se podezřívavě jelikož se jeho družina pomalu stahovala do kruhu okolo mě a Dana. ,,Prý vám mám říct jen to, že zná způsob jak vše skončit...´´ Najednou se na Dana vrhne jeden z jeh kumpánů, ale Dan se jednoduchým pohybem vyhnul jeho útoku a sám ho zlikvidoval jediným pohybem ruky. Zlomil mu vaz. Když to viděli ostatní nejdřív chtěli zaútočit, ale když viděli jak Dan za 2 sekundy odrovnal jedno z nich tak si zřejmě rychle rozmysleli. Mno už vim proč mi ho Azachiel poslal.... Jemně se usměju na velitele a sladkým a chladným hlasem se zeptám,, A kde že má Marck sídlo?´´ ,, Na vrcholu dna... ´´ odpověděl roztáhl křídla a zmizel. No nezmizel jelikož zase naše družina čekala venku a hladce je všechny poslala na onen svět.,, Na vrcholu dna? Co je to za blbost?´´ vztekal se Dan,, Já vím kde to je...´´ odpověděla jsem mu se slzami v očích....proč tam???? to mě chce zničit...Dan mě jemně objal a utře mi moje krvavé slzy. Upíři mají slzy z krve.Roníme krvavé slzy...cistou krev...,, On mě chce zničit?...´´ zašeptám tichou otázku.......
Anketa
Co ríkáte na moje povídky?
| Moc hezký... uklidnujou me |
| hezký |
| ujdou |
| moc se mi nelíbí |
| sou hrozný! |
| nevim nectu je |