Propast- sen

12. dubna 2006 v 16:00 | me, me and me:-)=A.r.w.e.n |  My thoughts
Už se vám někdy stalo, žese vám furt dokola zdál jeden a ten samej sen? Chtěli jse vědět co to znamená a proč se pořád opakuje? Mě se taky zdá dokola furt jeden a ten samý sen.... Jednou se mi zdálo o poli. O poli který je popsaný v povídkách ,,upíří andělé" a ,,upíří andělé- pokračování". Teď se mi už dva týdny zdá o propasti. Zdá se mi, že jdu mlhou kterou rozptýlí vítr a ocitnu se na okrajiji propasti, pod sebou vidím temnou hladinu a na dně malý, tlumený světlo. Na levo ode mě je něco jako most ze skály, tak někde uprostřed je zničený a na konci toho mostu roste holý strom. (Ty co mě znají ví jak vypadá protože ho kreslim snad všude kde mě napadne... nevim proč.....)Za tím stromem je velký půlměsíc, zdá se tak obrovský. Smažím se dostat k tomu stromu a nespadnout dolu do temný vody. Jde to těžce protože je bouřka, fouká vítr (dost silný!) a všude okolo se točí víry (větrný), jen ten strom a hladina jsou klidný jako by se vůbec nic nedělo. Čím blíž sem ke stromu tím víc cítím jak mě táhne hladina dolů, jak se zvětšuje vítr, jak víc začíná pršet.... Dojdu k němu chytnu se ho a dívam se na půlměsíc co klesá přede mnou.Slyším svoje jméno v orkánu okolo mě. Slyším jak mě volá hladina. Jen stojím a dívám se na ten obrovský měsíc a zničeho nic udělam krok a skáču do vody.... Čekám, že bude ledová. Špatně, je příjemná, klidná....Potápim se níž a niž pod hladinu.... uvědomím si že sem slyšela havrana.... začínám hledet ono světlo co sem viděla předtím.... když ho najdu( a neni to těžký je to jediný světlo jinak všude okolo je tma) uvědomím s, že je to plamen z dohořívající svíce. Jak může hořet svíce pod vodou? To taky nevim....ale je to jen sen takže tam je možný všechno.....Snažím se dostat na dno, kousek po kousku, kolem mě se vynořují situace z minulosti. Nademnou je temná hladina kterou rozeznám jen díky odrazi měsíce. Uvědomím si, že tohle není nic cizího..... dospěla sem k názoru, že to bude něco jako svědomí.....nebo cokoli v tom smyslu jak to kdo veme já cítim, že to tak je.... Stále se snažím dostat na dno ke svíci a zhasnout jí .... zdá se t tak snadný cítím to....Až se dotknu dna tak snadno se uhasí....Nejde se dostat na dno, a nahorě nad propastí se mi zdálo, že se tak snadno můžu dotknout půlměsíce. Sem mimo svět, za hranicemi času, kde už neprší...... Po určitý době, kdy se snažim dostat ke dnu a při tom vnímám svoje vzpomínky, cítím jak mě něco táhne nahoru spátky na hladinu. Cítím jak okolo mě začíná proudit čas. Z půlměsíce se zatim stal měsíc v úplňku a most ze skály je už celý a až se vznesu nahoru k holýmu stromu tak přejdu přes ten most na druhou stranu do bouře .... přímo do mí a probouzím se. Takhe to je každou noc. Pokaždý. Už dva týdny.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama