smrt, samota, stín a noc

1. března 2006 v 18:15 | me, me and me:-) |  .::Moje tvorba::.
Jak často mi budeš ještě říkat, že to byla jen hra.......tak často jak sem ti chtěla říct, že vím pravdu. Jak dlouho sem měla stát tady v jejím stínu.....žiju pro něj?......díváš se skrz mě a nic nevíš......Jak často sem měla dělat, že sem to já. Tak často jak to budu přijímat předtím než uvidím, kdy bude tahle lež na konci.....kdy budu uzdravena......co léčí prolhaná srdce?Samota?Noc?Stín?......Kdo je sám, opuštěný, ale já nejsem sama.......sem všude okolo tebe jak můžeš být tak slepý?Tak vážně vidíš skrz mě. Samota, noc, stín navždy se mnou, navždy já. Samota, noc,stín jenom oni, jenom pravda. Nezůstanou pryč ode mě. Nemůžu bez nich existovat........Tolik dní uplynulo a tolik snů již padlo......padají k mým nohám jako padlý andělé.....vím, že nejsem ztracená jen stačí jít....ale nechci se vzdát, teď nemůžu jít zpátky, nechci brečet, ale jít nahoru znamená vědět kdo skutečně jsi...kdo skutečně sem já.......tady ve stínu jsem zachráněná, jsem volná, nemám kam jinam jít, ale nemůžu zůstat tam kde nikam nepatřím.......Co léčí vyděšená srdce? Noc či samota?Noci se vzdá každý. Nemá cenu před ní utíkat. Vím, že mě najde. Nemůžu jí opustit............Patřím jí.........nadechnu se a vezmu svůj život v ní, ne déle nikým jiným, jen sama sebou.....není od ní útěku vzdej se jí.....ted je všechno perfektní.......budu žít navždy …..s ní....Jít dál a dotknout se sladkých bariér ze stínu......natáhni ruku a překroč smrt.....žij v sobě...nezabíjej světlo ve svém světě z temnoty.....proč bych se měla starat když tě zraní....nějak je to pro mě lepši....měla bych se dívat na tebe z takové dálky.....ta dálka ví co se děje ve mně ...v tobě.......všechno co od tebe chci je tvoje zranění....mohla bych tě uzdravit....zachránit tě.....vydržím své trápení....minulost za mnou je jen další rána a břemeno...piju svůj smrtený jed tak důležitý pro přežití....a jestli sem zraňovala sama sebe....strach není záře z mého nitra...všechny noční můry budu mít v sobě zavřené...jen proto aby ti ublížili když budeš tvrdě spát.....mohla bych ti znova odpustit?......možná si mě nechtěl zranit.....slyším jak slova jdou ven ...cítím že bych mohla ztratit......když se na mě díváš nijak nekřičíš...sem tiše zlomená.......teď dám cokoli, abych ty slova zabila...pokaždé když sem blízko pravdy.....lituju, že vidím to co sem nechtěla..... vím, že mně nikdy neopustí.....nikdy....Nějak tě přinutím vidět ...jak sladce a s touhou mě nutíš být to co chceš abych byla …..nemůžu žít tenhle život bez nich z mojí strany díváš se mi do očí....tak hluboko je pravda stvořená ze lží.....tiše křičím uvnitř...promin....už musím jít.....a prosím odpusť mi zvova...jsi moje jediná pravá záchrana......nikdy sem tě nemínila zranit....jestli se směju a nevěřím....brzo vím že vstanu z toho snu....nezkoušej mě zacelit nejsem zlomená....ahoj sem lež žijící pro tebe tak se můžeš schovat ….neplač....najednou vím, že nespím …..sem stále tady žiju pro tebe.....vše ze zítřka je odpuštěno.....třeba se někdy podíváš okolo ….a sotva při smyslech řekneš nikomu....,,Nechybí někdo?´´....nechceš brečet pro mojí nepřítomnost vím....zapomeneš na mě dávno před tím.......Sem tak nedůležitá?.....Sem tak bezvýznamná?...Kdyby sem byla oběť ...stálá myšlenka že mám zemřít abych věděla že sem žila.....nechceš pro mě přežít ne teď....nejsem sama....sem ve stínu....dotknu se duše.....temného světla noci s rouchem ušitém z mlhy a ozdobeným perlami ze slz co vešli ze samoty....když padáš do temnoty nebraň se.....jen se uvolni a padej.....takhle si to chtěla …....pak už nikdy víc nebreč a netrap se …...jen žij svůj sen mimo realitu než zas vyjde slunce.......a jestli krvácím budu krvácet....vím že se nestaráš ….a jestli spím ...probouzím se a vím...že tam nejsi....potop se sama do sebe.....tam kde je místo jen pro tebe.....jen tam můžeš v klidu spát a snít....tam ve stínu a mlze …..jen samota tě drží v noci.......tak se vzdej a nebojuj …......vždy tě najde.......nikdy nejsi sama …..bude tady …...navždy s tebou.....nikdy nezemře.....nikdy nespí.....nerozsvicuj......neplač....hlas noci ve svých uších ….smrt před mýma očima....padá přede mě bojím se....ona mě musí přivést zpátky ...vzdávám se....stoupám a padám k setkání se svým konečným úsvitem......tak si to chtěla …neutíkej víš , že tě najde...navždy musíš snít......vše je před úsvitem.....po setmění...vem všechno ze vnitř a hod to úplně pryč....protože si přísahala...nemůžeš odejít......... nikam tě nepustí....je po všem....tak mi ukaž stín kde pravda znamená lež......tak strašně moc strachu v prázdných, mrtvých očích.......žij navždy.....teď je vše perfektní.....jsi na dně...... je po všem.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MK MK | 9. března 2006 v 9:55 | Reagovat

tu pravdu, kterou tak obcházíš...mi řekni do očí, tohle neni konec....on neni ten kdo nás rozdělí...patří nám oboum...nikdo nás nerozdělí......jediný kdo nás může rozdělit...sme my...on ne

2 M.J. M.J. | 14. března 2006 v 14:31 | Reagovat

tu pravdu sem ti uz tolikrát chta ríct ale ty si vzdycky rekla: neresto, pokazdý kdyz sem to nakousla tak si rekla at to neresim..... neni to o tobe je to o  nem .... mi sme si to vyrikali.... pak ti to vysvetllim neminim to rozvadet takhle

3 M.J. M.J. | 15. března 2006 v 17:49 | Reagovat

a ještě on neni věc aby někomu patřil...to si uvědom.....

4 Nick.ol Nick.ol | 10. srpna 2007 v 21:17 | Reagovat

to je krasne napsany.....uhm zeby to bylo zrovna uklidnujici..mno mozna pro ty co vubec nemeji paru o cem je rec....jho ty slova do sebe jsou uzasne propleteny ale tak ten smysl toho clanku mooc nee....--->chytla jsem se toho uklidnovani z tvoji ankety...;o)

ale napsala jsi to krasne!:o*

5 Martina Martina | 14. října 2009 v 18:22 | Reagovat

aspon vim ze tohle neprozivam jen jáá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama